cl.mm.st

../

skořicový sen

Tomáš Rodr


zastřižená zelená leskne se světlem
v brzkém ránu po předešlém dni
odpalovaných důlků v koulích

po kapkách sbíráme desetikoruny,
co odpal, to měděná mince v trávě

kdo pozná, ví, 
pětka podepře míček nejlíp,
ten ale spí,
jeho mince nám kořistí

přes stěnu stromů dolů,
s pokladem pryč kamennou branou,
kde štěně Kerberů sní pod obloukem

zvětřená krádež rve šlachu předloktím
a pruhy tonou v červenočernou

až teď uvědomil jsem si tvých rtů
přešlých z podlé radosti,
když vyvracíš čelisti z mé paže
v rychlé křup

šedivá kostka nám přístřeškem,
lednice hučí za stěnou,
položilas mě na zem se zaschlou ranou

zdá se mi led
a ty jsi nahá
vznáše se zády

ledové ruce putují k tobě,
chytám tě za boky a tahám zpátky
a tisknu

prsty trasují ďolíky pod kostí,
plní mezery mezi žebry,
dlaně lemují hruď,
co rozepne se hlubokým zazoufáním